DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
aktualizováno: 17.09.2010 07:24:55 

Dusty - výmarský ohař krátkosrstý

má maličkost
Vítám Vás na mých stránkách, jmenuji se Dusty a jsem výmarský ohař krátkosrstý. Na těchto stránkách se dozvíte kdo jsem, kdo jsou moji pánové, kamarádi, jak rostu a co vyvádím. Přeji tedy příjemné prohlížení.


 


Narodil jsem se 14. 10.2005 nedaleko Teplic. Mám ještě tři sestřičky a dva brášky o kterých bohužel nic nevím. Jelikož papíry měl jen můj tatínek, tak jsem bez papírů, ale mojim páníčkům to nevadí, protože říkali, že bych stejně na zkouškách a výstavách dělal jenom ostudu.
Když si pro mě moji náhradní rodiče přijeli, řekli si, že si odvezou toho pejska, kterej k nim jako první přiběhne, ale nakonec si vybírali mezi mnou a bráškou a já to vyhráááááál!!!
Když mě naložili do takový plechový obludy a nastartovali (prý se tomu říká auto), tak jsem se tak lek, až jsem se z toho na páníčka vyčůral. Cestou do novýho domova jsem trochu plakal, protože se mi začalo stýskat, ale pak jsem vyčerpáním usnul. Cestou jsme se ještě zastavili u babičky a dědy na chatě, kterou mají u Loun, tak jsem toho využil a trošku si to tam očuchal, no a když se zase jelo dál, tak jsem pro změnu počůral paničku (musel jsem si je přece označkovat oba).
Když jsme přijeli do Prahy, musel jsem se ještě jet ukázat babičce, protože ta byla netpělivá a chtěla mě moc vidět a jet s páníčkama pro mě nemohla. Potom co jsem se všem předvedl a se všema seznámil, tak jsme konečně jeli domů, kde už na mě čekalo spousta hraček a pelíšek. Dostal jsem hned napapat, potom jsem to tam všechno pořádně označkoval, přidal nějaký ten bobek a šel konečně spokojeně spát.

to co miluju
válení se v posteli a na gauči, běhání za šiškama a za míčkem, mýho plyšovýho medvěda z kterýho mi zbyla už jen kůže (ale ještě má trochu tý vycpávky ve spodních nožičkách, tak se to pořád snažím dolovat), mazlení se s kýmkoliv, koukání z okna, plavání a vůbec všechno, při čem si užiju spoustu legrace

co rád nemám
cvičení všeho druhu a obzvlášť chození na vodítku u nohy, ale páníčkové říkají, že něco umět musím, tak někdy teda trochu cvičím, ale nic nedělám zadarmo, pokud z toho nekouká aspoň šiška nebo dobrota, tak nic nedělám. Jenže to mě pak vynadaj a já se pak bojím, tak dělám všechno tak jak chtěj i bez těch odměn. Potom moc nemám rád veliký pejsky (ono teda někdy i ty malý), protože se jich bojím. Když jsem byl ještě malý štěňule, tak jsem měl od jednoho prokousnutý ucho a párkrát mě nějaký ten pejsek seřval, prej ať ho neotravuju, ale já si chtěl jen hrát.Takže teď ty pejsky musím pořád po oku hlídat, jestli mi třeba některej nechce ukousnout zadek když si se mnou hraje.

Tak to by bylo něco mojí maličkosti a teď pár vět o mojich páníčcích
Panička se jmenuje Lucie. Pořád se se mnou mazlí a dovoluje mi spát v posteli, jenom si tam nesmím brát hračky, protože potom tam zlobím a skáču po ní. Je na mě strašně hodná, takže to má s výchovou u mě trošku těžší, ale když zařve, tak se klepu i před ní.
Páníček se jmenuje Martin, ale panička mu říká Mates a narozdíl od paničky mě v posteli nechce ani vidět, takže tam chodím potají až když usne (pokud neusnu já dřív na pelíšku, to se pak stěhuju do postele až nad ránem). Má mě taky moc rád, ale při výchově je na mě mnohem důslednější, takže ho poslouchám o něco víc než paničku.


Snad jsete si udělali o mě trošku obrázek a mě nezbývá nic jinýho, než vám popřát příjemné prohlížení těchto stránek. Váš Dusty